Jediný z ryze miletínských smírčích křížů stojí v tzv. miletínském lese, na křižovatce lesních cest přibližně na půl cesty mezi Miletínem a Chroustovem. O jeho původu není nic bližšího známo, lidová tradice ho považuje nejčastěji za označení tajné podzemní chodby. J. N. Lhota ho pak dává přímo do souvislosti se středověkým příběhem o Bohuslavovi a Bertě, který je však literární fikcí.

Kříži schází severní rameno, nedávno však byl nedaleko nalezen pískovcový kámen, který hmotově i tvarem chybějící rameno připomíná. Na západní straně je vyryt jednoduchý křížek.

Do obvodu někdejšího miletínského panství patří také kříž, stojící na východní straně silnice mezi Želejovem a Podhájem. Má pravidelný tvar, v horní části vyrytý křížek a je z velké části skrytý v zemi. V souvislosti s ním se vypravuje pověst o dívce, která přelézala plot a nešťastným pádem se zabila, ev. uškrtila se na šátku.

Nejpozoruhodnější svou výzdobou je více než metr vysoký smírčí kříž, stojící severně u bývalé cesty z Miletínka do Červené Třemešné. Na čelní straně jsou dobře znatelné rytiny krejčovských nůžek a tesařské sekery, na zadní straně pak rytina kříže, resp. dlouhého meče. Jižní rameno bylo již dávno uraženo.

S ohledem na zobrazené atributy se ke kříži vztahuje pověst o krvavé hádce tesaře a krejčího.

Záhadná kamenná deska s vyrytým křížem, modlící se postavou a těžko rozluštitelným nápisem ležela odnepaměti v lese, nedaleko silnice z Tetína k Vřesníku. V roce 1924 ji z lesa vyzvedl, již přeraženou, pan Jan Obešlo a uložil ji na svém statku Falgově. Pravděpodobně ji tak zachránil před definitivním zánikem. Současné uložení není známé, patrně je stále v držení rodiny Obešlovy.

O původu desky nevíme nic. S velkou pravděpodobností se jedná o tzv. epitaf, tedy pamětní desku označující místo nějaké dávné tragédie (nikoliv však kámen náhrobní). Částečné osvětlení by jistě přineslo rozluštění zbytků nápisu, které je však vzhledem k neznámému uložení desky nemožné. Dochované reprodukce pouze ukazují, že nápis je vyveden tzv. gotickou minuskulou, což umožňuje datovat vznik desky do 15. - 16. století.
Pan Jan Obešlo, resp.jeho syn Jaroslav, došel vlastním bádáním k závěru, že deska označuje hrob středověkého rytíře Jaroslava Jablonského a jeho ženy, hrdinů příběhu o Bohuslavovi a Bertě, který zpopularizoval Jan Nepomuk Lhota. Tento příběh je však bezpochyby literární fikcí z doby národního obrození.

Fotografie pořízená v roce 2002 panem Františkem Mikulem (snímek převzatý z http://smircikrize.euweb.cz). Prosím tímto pana Mikuleho, resp. kohokoliv, kdo by o této desce mohl podat bližší informace, aby mě kontaktoval (miletin@hlavati.cz). Děkuji.

Kamenný smírčí kříž stál původně na břehu Bystřice v Rohoznici, před domkem čp. 18. Označoval prý místo vraždy dívky jejím milencem. Nejpozději koncem 19. století byl však povalen a v 70. letech 20. století zahrnut zeminou při terénních úpravách koryta řeky. Šťastnou náhodou byl nalezen v roce 2009 při budování nové kanalizace a na jaře 2010 nově vztyčen a umístěn na travnatou plochu v Rohoznici na Malé straně. Patrně omylem však zády k cestě...