Pomník padlým v 1. světové válce. U nové hořické silnice, nedaleko křižovatky se starou, u "katovny", stojí pomník vybudovaný zásluhou miletínského Sokola a nákladem veřejné sbírky v roce 1922. Na volném návrší nad městem, naproti vchodu na sokolské cvičiště - dnešní stadion, byl postaven robustní kamenný pilíř se jmény miletínských občanů padlých v 1. světové válce. Autorem pomníku je František Pikal, sochař a kameník v Miletíně, sbírka pokryla náklady ve výši 4.500,- Kč. Slavnostně odhalen byl 16. července 1922. Do dnešní podoby byl však upraven až k 10. výročí vzniku republiky v roce 1928. Tehdy byla na

vrchol pomníku usazena kamenná plastika sokola s roztaženými křídly s činkou ve spárech. Dokončený pomník byl slavnostně předán veřejnosti 6. července 1928, kdy do něj byla uložena schránka s prstí z bojiště u Zborova. Okolí památníku a Božích muk z r.1809 bylo upraveno jako park.
Nápis na přední straně:

PAMÁTCE PADLÝM A ZEMŘELÝM VOJÍNŮM VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914 – 1918
PÉČÍ SOKOLA V MILETÍNĚ ZA PŘISPĚNÍ VEŘEJNOSTI POSTAVENO 1922
 

Dole na přední straně pomníku je bílá, mramorová tabulka (původně černá se zlatými písmeny) s nápisem ZDE JEST ULOŽENA PRSŤ OD ZBOROVA.
Pomník se za dobu své existence nezměnil. Dnes je ukrytý mezi přerostlou zelení. V roce 2008 dostalo město státní dotaci na opravu pomníku. V létě tak došlo k jeho očistě od mechu a špíny, dostal nový obrubník.
 

Pomník obětem 2. světové války. Nedaleko pomníku padlým v 1. světové válce byl ve státní svátek 28. října 1968 slavnostně odhalen pomník obětem 2. světové války. Tvoří ho jednoduchý, hranatý kamenný sloup, jehož autorem je miletínský sochař Václav Šulc. Na podstavci je nápis OBĚTEM ODBOJE, na sloupu letopočty 1939 - 1945 a jména obětí z Miletína  a okolí. Jsou zde uvedeni:
 

na východní straně:

FRANT. STUDENÝ

BEDŘICH GROH

ANT. POSPÍŠIL

EMIL PLECHÁČ

na západní straně:

MUDr. MIR. BUCHAR

JOSEF ERBEN

JOSEF STEJSKAL

JAN KŇOUREK

JOSEF NÁLEVKA

Oběťmi tzv. heydrichiády v roce 1942 se stali Josef Stejskal (*1891), poslanec Národního shromáždění v letech 1929 - 1934 a Bedřich Groh (*1908) podomní obchodník z Tetína. Antonín Pospíšil (*1910), řídící učitel ve Vřesníku, Emil Plecháč (*1905), stolař z Bukoviny a František Studený (*1896), tesař z Rohoznice padli v přestřelkách během květnové revoluce 1945. Mlynář Josef Erben (*1907) zatčený a odsouzený za ukrývání hledaného odbojáře zemřel ve vězení v srpnu 1944. Jan Kňourek (*1897), pekař z Rohoznice a Josef Nálevka (*1904), rolník z Vřesníku podlehli tyfové epidemii, která se v závěru války rozšířila v terezínské věznici. MUDr. Miloslav Buchar (*1895) zemřel v červenci 1945 na následky internace z let 1943-44.

V roce 2008 dostalo město státní dotaci na opravu pomníku. V létě byl očištěn od mechu a nánosů a byla vyspravena přístupová cesta včetně schodů.
MUDr. Buchar, Jan Kňourek a Josef Stejskal  mají též pamětní desky na svých domech.
 

   
      Miletín, čp. 103, odhalena 11. 5. 1947               Rohoznice čp. 61, odhalena 2. 6. 1946                Miletín, čp. 182, odhalena 11. 5. 1947
 

Pomník padlým partyzánům. Na místě nejkrvavějšího střetu v okolí Miletína za květnové revoluce 1945 byl o rok později umístěn pomník padlým partyzánům Antonínu Pospíšilovi a Emilu Plecháčovi. Autorem pomníku ve tvaru ulomeného skalního balvanu je miletínský sochař Václav Šulc. Slavnostní odhalení proběhlo odpoledne 9. května 1946 za velké účasti lidu - podle odhadu bylo přítomno až 3.000 lidí. Dlouhá řada projevů předcházející vlastnímu odhalení však bohužel zvrátila původně pietní slavnost v agitační komunistickou manifestaci.
Pomník nese nápis:

ZDE PADLI ZA SVOBODU 7.5.1945
ANTONÍN POSPÍŠIL UČITEL
EMIL PLECHÁČ
 

Na tomto místě přepadl 7. května 1945 v podvečer partyzánský oddíl, vedený řídícím učitelem ze Vřesníku Antonínem Pospíšilem, německý vojenský nákladní automobil. Při divoké a chaotické přestřelce Pospíšil a Plecháč zahynuli. V okolnostech jejich smrti je dodnes mnoho nejasností a  pochybností.
 

Pomníček Františku Studenému na Chrasti u plotu domu čp. 265 byl slavnostně odhalen dopoledne 9. května 1946. Postavit ho nechalo tehdejší MNV Rohoznice na počest svému občanu, tesaři a domkáři Františku Studenému z Rohoznice čp. 39, který na tom místě zahynul při přestřelce s Němci dopoledne 8. května 1945. Na přibližně metr vysokém pomníčku je nápis:

ZDE PADL V BOJI ZA SVOBODU NÁRODA DNE 8.5.1945 BR. FR. STUDENÝ *1896

OBČAN Z ROHOZNICE
 

foto: archiv města

František Studený se jako člen místní domobrany zúčastnil útoku na německý transport, který se pokoušel na svém ústupu na západ projet Miletínem ve směru od Rohoznice Barákovou ulicí. Kryl se na návrší před hřbitovní branou za hromadou dříví, odkud Němce ostřeloval, ale " jsa chybný na zrak neviděl německého vojína se přibližovati, neprozřetelně hlavu vystrčil, do níž mu Němec hned střelil" (obecní kronika).
 

Čestná stráž u pomníčku v květnu 1946 - zleva Fr. Birner, Jos. Zapadlo, Met. Zelený a p. Vízek.

Pomník padlým občanům Rohoznice stojí severně od silnice k Poličanům na nízkém návrší U Borového od r. 1920. Velkoryse pojatý památník se jmény padlých občanů je korunován zdařilou sochou lva drtícího v tlapách dvouhlavého orla - symbol vítězství českého národa nad rakouskou monarchií. K němu vede kamenné schodiště s nízkým zábradlím, kolem stojí čtveřice lip. Pozoruhodný a nákladný památník prošel nedávno celkovou renovací.
Kopie pomníku, rovněž z dílny hořického sochaře Josefa Deyla, stojí od r. 1922 také v Třebnouševsi a  v Chlumu.
 

Na přední, jižní straně je nápis:

PAMÁTCE PADLÝM A ZEMŘELÝM HRDINŮM Z OBCE ROHOZNICE ZA SVOBODU NÁRODA ČESKOSLOVENSKÉHO VE VÁLCE SVĚTOVÉ 1914 - 18 ČESTNÁ BUDIŽ JIM  PAMĚŤ!

model

Po stranách pomníku jsou jména padlých v 1. sv. válce:
 

1939 – 1945
KŇOUREK JAN 1897 – 1945
STUDENÝ FR. 1897 – 1945
 

*) na místě nečitelných jmen byli patrně uvedeni Kynčl František a Petřík Jan. Oba najdeme na tabuli v pamětní síni Masarykovy věže samostatnosti v Hořicích

Na zadní, severní straně:

POSTAVENO R. 1920 PÉČÍ KOMITÉTU VŠECH MÍSTNÍCH KORPORACÍ K OSVOBOZENÍ NAŠEHO NÁRODA 28.X.1918 Z TŘISTALETÉ POROBY

DLE VLASTNÍHO NÁVRHU PROVEDL SOCH. JOSEF DEYL
 

Pomník padlým občanům Tetína a Vidoně stojí ve Vidoni u silnice k Miletínu společně s kamenným křížem z roku 1883. Podle nápisu na podstavci je jeho autorem Josef Vaňura ze Svatojánského Újezda. Před deskou se jmény padlých občanů stojí sousoší vdovy a siroty. Po jejich levici nápis:

Obětem za osvobození naší vlasti 1914 - 1919

věnuje sbor dobrovolných hasičů v Tetíně.

Pod znaky zemí Československé republiky, spojenými lipovými ratolestmi následuje seznam občanů zemřelých za války:
 

Pomník padlým občanům Červené Třemešné stojí ve svahu u cesty z obce ke kostelu Sv. Jakuba. Představuje stylizovaný kamenný obelisk, ozdobený erby zemí Československé republiky, palmovou ratolestí a postavou truchlící ženy s nápisem:

HROBŮM V DÁLI PADLÝCH SPOLUOBČANŮ

1914 - 1918

Na pomníku jsou v jednom sloupci uvedena jména:
 

Pomník padlým občanům Dobše stojí uprostřed zeleně na symbolické dobešské návsi, obehnán dřevěným plůtkem. Představuje jednoduchý kamenný obelisk ozdobený pouze palmovou ratolestí, datem  19  28/10  18  a seznamem padlých občanů, zčásti již vyhlazeném povětrnostními vlivy:

CELBA JOS.
HÁTLE JAN
HÁTLE VÁCL.
JAKL FRAN.
KRUPKA JAN
KRUPKA JOS.
KULHÁNEK FR.
NOSEK JAN
 

Pomník padlým občanům Vřesníku stojí u odbočky z okresní silnice z Tetína na Pecku na vřesnickou náves. Kubistický památník sochaře J. Jedličky z Vojic je ozdobený v koruně lipovými ratolestmi s nápisem ČSR a nápisem PAMÁTCE PADLÝM. Ve spodní části nechybí erby zemí Československé republiky, opět protkané lipovými ratolestmi. Dominuje soupis padlých občanů, vyvedený zlatým písmem na černém podkladu:
 

Busta nejslavnějšího rodáka nahradila v roce 1959 ve školní zahradě bustu TGM. Její odhalení 29. listopadu 1959 završilo slavnost pořádanou u příležitosti dokončení přestavby školní budovy a její pojmenování básníkovým jménem. Autorem busty je hořický sochař prof. Jaroslav Plichta, vlastní odhalení provedl náměstek ministra školství a kultury ing. Milan Hučko. Událost zaznamenal  regionální tisk, krátká reportáž se objevila dokonce ve filmovém týdeníku (č. 51/1959).

                                                        Slavnost odhalení (fotografie z tisku)