| |
|
IN NOMINE DOMINI. AMEN. Nos Wencezlaus, dei
gracia rex Boemorum quartus, fratribus hospitalis sancte Marie de
domo Theutonicorum Jerosolimitana in perpetuum. Cum regalis
magnificencie liberalitas ad universos extendi debeat, ad eos tamen
specialiter et merito reffunditur, quibus divina gracia tribuit
intellectum, ut ei tota mente velint obsequi et non solum res, sed
eciam personas pro nomine ipsius gladiis et periculis quibuslibet
exponere non formidant. Quod in fratribus domus hospitalis sancte
Marie de domo Theutonicorum in Jerhusalem plenissime advertentes,
donationem, quam domina Domazlawa, matrona nobilis de Miletin,
relicta Zbrazlay pincerne felicis memorie, de proprietatibus, quas
ipso tempore libere possidebat, prefate domui fecit multis coram
positis viris nobilibus et aliis diversis personis in presencia
nostre celsitudinis in loco, qui dicitur Gradech, in domo fratrum
Minorum, ipsam dominam Egidio de Olmuch, fratre Milichii, et
Chotheborio,viris nobilibus, ad nostram presenciam conducentibus,
ratam et gratam habemus et ipsam, utpote iuste et racionabiliter
factam, approbamus et eam nichilominus ipsi domui Theutonicorum
hereditario iure possidendam perpetuo presentibus confirmamus. Sunt
autem hee possessiones, quas domina prefata eo, quo prescriptum est,
ordine domui contulit supradicte: Miletin villam cum omnibus
attinenciis et iuribus suis, provinciam Olesnich cum omnibus, que
attinent, et preterea tres villas Mazloied, Zadowi et Wiclek cum
iuribus et attinenciis earumdem, pratis, pascuis, silvis,
piscationibus, venationibus, agris cultis et incultis et in posterum
excolendis. Hac igitur donatione in nostre maiestatis presencia
sollempniter celebrata, possessiones donatas fratri Ludewico, viro
provido ac discreto, qui eo tempore fuit Boemie conmendator, de
gracia speciali iussimus assignari et secundum terre consuetudinem
per circuitum lymitari. Volentes igitur predictas possessiones á
cunctis exactionibus esse liberas et exemptas et confirmationis
nostre perpetua libertate gaudere, firmiter inhibemus, ne quisquam
heredum aut successorum nostrorum, procuratorum, preconum,
camerariorum aut quorumlibet in regno nostro iudiciariam potestatem
habencium, ipsam domum et fratres et familiam eiusdem in huius
cillationis et regie confirmationis gracia valeat vel audeat
molestare aut quicquam de premissis in prescripte domus iuris
preiudicium inmutare. Ceterum ad huiusmodi donacionis et
confirmationis robur perpetuum presentem paginam ipsis
fratribus nostri sigilli appensione conmunitam cum subscriptorum
nobilium virorum testimonio iussimus assignari. Testes: dominus
Heynricus lantheravius Thuringie, Hogerus de Frideberch, burchravius
de Starchmberch, Jaros pincerna, frater suus Eppo de Zliwen,
Zobezlaus dapifer, Wocco camerarius, Milichius camerarius
Olomucensis, Egidius frater eiusdem, Nacherat et Hrono fratres filii
Pacozlay, Choteborius, Zdezlaus de Hlumech, Nahwal, Rudolfus filius
Rudolfi, Burchardus et filius suus, Witko de Camenech, Hirzo
magister coquine, Milota de Zwoysich, Zulislaus, Zbizlaus iudex,
Beneda filius Stephani, Budimir filius Sdizlay, Taz, Lowata
Sdonowich, Tschazta filius Milichii et alii quam plures. Acta sunt
hec anno dominice incarnationis M CC XLI, indictione XIIII, datum
Gradech per manum Reinbothonis, curie nostre notarii, XIIII kalendas
novembris, sequenti die post festum beati Luce ewangeliste.
ŠEBÁNEK - DUŠKOVÁ (ed.): Codex
diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. IV/1. Pragae 1962,
č. 8, s. 67 - 69. |
| Ve jménu Páně. Amen. My, Václav, z boží
milosti čtvrtý král český, špitálním bratřím jeruzalémským Panny
Marie na věky. Ačkoli královská štědrost se může svobodně vztahovati
na všechny, přece obzvláště a po zásluze se dostává těm, jimž boží
milost udělila takové porozumění, že jí chtějí s celou myslí
poslouchati a nebojí se v jejím jménu nastaviti mečům a jakýmkoli
nebezpečím netoliko věci, ale i osoby. A to pozorujíce ve velmi
hojné míře u špitálních bratří jeruzalémských Panny Marie darování,
které učinila svrchu řečenému řádu paní Domaslava, vznešená paní z
Miletína, vdova Zbraslava, číšníka, slavné paměti, ze statků, které
toho času svobodně měla v držení, před mnohými vznešenými muži a
jinými různými osobami v přítomnosti naší Výsosti v místě, které se
nazývá Hradec, v domě bratří Minoritů. Zatím co Jiljí z Olomouce,
bratr Milíčův, a Chotěbor, vznešení to muži, přebírají statky v naší
přítomnosti potvrzujeme samotné paní a děkujeme i schvalujeme, že
spravedlivě a rozumně tak učinila a přítomnými samému řádu
špitálních bratří potvrzujeme, že on má nicméně podržeti věčné
dědické právo. Toto pak je majetek, který svrchu řečená paní
odkázala svrchu řečenému řádu v tom pořádku, v jakém bylo
předepsáno: ves Miletín se vším příslušenstvím a se všemi právy,
újezd Olešnici se vším příslušenstvím a mimo to tři vsi Máslojedy,
Sádovou a Výkleky, s právy a příslušenstvím těchže, lukami,
pastvinami, lesy, rybníky, honitbou, rolemi vzdělanými i
nevzdělanými a v budoucnu majícími být obdělanými. Po slavnostním
oslavení tohoto daru v přítomnosti naší Výsosti podle zvláštní
vděčnosti jsme uložili bratru Ludovikovi muži obezřelému a soudnému,
který toho času jest komturem Čech, aby darovaný majetek označil a
podle zvyku země okrouhle vymezil. Chtějíce tedy, aby svrchu řečený
majetek byl osvobozen a vykoupen od všech daní pevně usilujeme,
abychom se mohli radovati z ustavičné svobody našeho potvrzení, aby
nikdo z dědiců nebo nástupců našich správců j. hlasatelů, komořích
nebo jakýchkoli lidí majících v našem království soudcovskou moc,
řád, bratry a čeleď téhož v milosti tohoto daru a královského
stvrzení nemohl ani se neodvážil sužovati někdo z předtím řečených.
Nařídili jsme, aby na věčnou platnost tohoto druhu darování a
stvrzení tento list, zaručený samým bratřím přívěskem naší pečeti,
byla potvrzena se svědectvím podepsaných vznešených mužů. Svědkové:
pan Jindřich landkrabě Durynský, Ojíř z Friedberku, pukrkabí na
Starkenbergu, Jaroš číšník, Epa ze Slivna bratr jeho, Soběslav
stolník, Wocco komoří, Milíč komoří olomoucký, Jiljí jeho bratr,
Načerad a Hron bratři, synové Pakoslavovi, Chotěbor, Zdeslav z
Chlumu, Nechval, Rudolf syn Rudolfův, Burchard a jeho syn, Vítek? z
Kamené, Hirzo, vrchní kuchař, Milota ze Svojšína, Sulislav, Zbislav
sudí, Beneda syn Štěpánův, Budimír syn Zdislavův, Taz, Lovota
Zdonovich, Časta syn Milíčův a mnozí jiní. Stalo se v roce
Vtělení Páně 1241, dáno v Hradci rukou Reinbotona, našeho dvorního notáře, čtrnáctého dne před kalendami listopadovými, následujícího
dne po svátku sv. Lukáše Evangelisty (tj. 19. října).
Za starých časů.
Občanská záložna v Miletíně, Miletín 1938, s. 4 - 5.
|
|
