Barbory Linkové čp. 142, Miletín

Prohlídka muzea je možná celoročně po telefonické domluvě u p. Milana Lánského, na tel. 739 461 994. Prohlídku lze rozšířit o návštěvu středověkých sklepení na Parkáni.

Historie muzea

Původní domek č.p. 118 vystavěl na obecním pozemku v sousedství bývalého chudobince a špitální zahrady v roce 1734 Jan Vachudka. V roce 1760 ho přenechal zeťovi Josefu Richterovi, punčocháři. Roku 1785 dům získal od švagra Václav Vachudka. Ten ho prodal roku 1805 Magdaleně Hlavaté, vdově. Krátce poté dostal dům nové číslo - 142.
V květnu 1806 domek koupili za 150 zl. novomanželé, švec Jan Erban z Rohoznice a Anna rozená Žábová z Miletína. A zde se 7. listopadu 1811 narodila dvojčata Karel a Jan. Dospělosti se však dožil pouze Karel - pozdější básník a slavný miletínský rodák a jeho mladší sestra Josefa. Ta se provdala r. 1836 za Františka Chmelíka z Mlázovic, který notně zadlužený domek převzal. Při velkém miletínském požáru v červnu 1846 domek vyhořel a Chmelík byl nucen ho vystavět znovu z kamene a cihel. Dům tak získal svoji současnou podobu.V roce 1881 ho pak Chmelík prodal Janu Vitochovi z Miletína č. 131. Další majitelé domku, potomci Jana Vitocha byli od r. 1888 vdova Kateřina Vitochová, r. 1908 Albína Janáková, roz. Vitochová a od r. 1919 její dcera Marie Sulimenková roz. Janáková s manželem. Oba zemřeli v roce 1953, od dědiců si domek pronajala obec.

První poctou města slavnému rodákovi bylo odhalení pamětní desky na jeho rodném domě. Slavnost se konala 22. května 1899 a zúčastnili se jí mj. spisovatelé Jaroslav Vrchlický, Alois Jirásek, Ignát Hermann, nebo Karel Václav Rais.  Deska je ze světlého kamene a nese jednoduchý nápis - Zde narodil se KAREL JAR. ERBEN L.P. 1811.
 

 
Básníkův rodný domek s odstupem sta let.
 

Stálá výstava památek na K. J. Erbena byla již od r. 1951 v domě čp. 5 na náměstí. V roce 1953 byla pronajata jedna místnost v rodném domě a v červnu téhož roku sem výstava přestěhována. Teprv později domek odkoupen. 3.5.1958 byl zapsán do seznamu Nemovitých kulturních památek a po příslušných úpravách v něm pak byla zřízena Erbenova pamětní síň a muzeum. V roce 1966 prošel důkladnou opravou, další o deset let později. První správkyní a průvodkyní se stala učitelka místní ZDŠ Anna Břicháčková (1909 - 1986). Svoji čestnou funkci vykonávala třináct roků s velkým nadšením a zápalem. Její zástupkyní a pozdější nástupkyní se stala Vlasta Bucharová (1907 - 1993), následovaná paní Evou Košátkovou. V letech 1994 - 2007 prováděly Miroslava Plecháčová a Růžena Hellingerová, poté až do roku 2010 průvodkyní paní Libuše Sedlářová.

Poslední zásadní opravou prošel domek na jaře roku 1996. Dostal nejen nový zevnějšek - zásadní proměnou prošla především expozice Erbenova památníku. Za spolupráce Památníku národního písemnictví v Praze a Národního muzea vznikla vkusně a moderně řešená stálá výstava, která přibližuje Erbenův život i dílo a připomíná tvář a atmosféru Miletína v dobách básníkova dětství. Nová expozice byla poprvé zpřístupněna 17. dubna 1996.

Kronika:
- na podzim 2008 dostal domek novou střešní krytinu a nové okapové svody. Téhož roku byla provedena výměna oplocení za vhodnější laťkový plot.

Stálá výstava je rozdělena mezi dvě místnosti a chodbu v přízemí a komůrku v podkroví.

Úvodní část expozice ve východní světnici domku symbolicky zahajuje básníkovo čtyřverší věnované rodnému městu:

"Miletíne, pěkný Miletíne! což je mílo v tobě bydleti,

dokud žití moje nepomine, zůstaneš mi blaze v paměti.

A vy duše čisté jako zlato, duše drahé co tam žijete,

jen vy také, prosím snažně za to, s laskavostí na mne pomněte!

Místnosti samotné vévodí Birnerův model Miletína podle stavu z r. 1830. Ve vitrínách a na vývěskách podél stěn jsou ukázky dokumentů přibližujících básníkův život a rodinu, kopie rukopisů i osobní korespondence, nechybí rodokmen Erbenova rodu, jak ho sestavil kronikář František Kučera. Návštěvníka upoutají mj. tři první vydání Erbenova největšího díla - Kytice. Okruh první částí expozice končí symbolicky kopií smutečního oznámení o básníkově smrti v listopadu 1870.

Druhá část výstavy v západní části domku je věnována Erbenovu dílu a památkám na něj. Kromě nejrůznějších knižních vydání básní, pohádek a dalších prací nelze pominout například vítězné návrhy na básníkův miletínský pomník. Vše je, stejně jako v první místnosti vhodně doplněno dobovým nábytkem. Podobně je upravena i chodba, kde je navíc dochovaná původní černá kuchyně. Donedávna zde bylo vystaveno také historické záklopové prkno z domu básníkova děda s nápisem  „ Stalo se 1783 vystavěl jest Jiřík Erban to ale s mocí Pána Boha našeho – s nákladem všech mých dobrodinců dne 5. července“. Nedávno však bohužel padlo za oběť zubu času. Závěr výstavy návštěvníka přivede do stylizované podkrovní světničky připomínající prostředí Erbenova dětství.